Zajímá vás konkrétní využití genetiky v genealogii? Chtěli byste si ověřit správnost svého rodokmenu? Pokud ano, jste na správném místě!
Klasická genealogie je krásným a fascinujícím koníčkem. Jejímu rozkvětu v posledních letech pomáhá především digitalizace archivních materiálů. Postupně se digitalizují nejenom matriční knihy, ale také operáty sčítání lidu, pozemkové a gruntovní knihy, urbáře, staré mapy a katastry a další materiály, ze kterých se můžeme dozvědět informace o životě našich předků. Zájemci o genealogii už nemusí trávit hodiny cestováním po archivech a složitým vyhledáváním informací. Dnes si skoro všechno potřebné vyhledáme na internetu z pohodlí domova. Nemusíme dokonce ani umět číst stará písma, protože s tím nám dokážou pomoct zkušenější kolegové sdružující se na sociálních sítích v zájmových skupinách. Postupnými krůčky tak každý z nás může relativně jednoduše nahlédnout do historie svého rodu. Z pochopitelných důvodů nás nejvíce zajímá historie našeho vlastního rodu. V pátrání po rodové historii jednou přijde okamžik, kdy se dostaneme hluboko do minulosti k našemu nejstaršímu předkovi a dál už to prostě nejde. Vyčerpali jsme totiž možnosti klasické genealogie. Už prostě neexistují žádné další archivní materiály, pomocí kterých bychom dokázali s jistotou říct, kdo byl, jak se jmenoval a kde žil předek našeho nejstaršího dohledaného předka.
V tomto okamžiku by se měl každý genealog začít zajímat o genetickou genealogii. Proč? Jednoduše proto, aby si ověřil, že informace, které se mu podařilo pomocí klasické genealogie o historii svého rodu vypátrat, jsou pravdivé. Existuje totiž celá řada důvodů, proč tomu tak být nemusí. Můžeme se například splést při čtení starého písma a tento omyl nás může v oblasti, kde je naše příjmení velmi časté a v jednu dobu zde žilo mnoho jmenovců, zavést špatným směrem. Také samotný zápis v matrice může být zapsaný s chybami nebo může být například poškozený a špatně čitelný. Může se nám také stát, že získáme dvě protichůdné informace, z nichž jedna vylučuje druhou a my nevíme, která z nich je pravdivá. A nebo nám vše sedí a chceme si jen ověřit, že jsme všechno vyhledali, přečetli a přiřadili správně a že naši předci byli opravdu naši biologičtí předci.
V případě, že se zajímáme o přímé otcovské linie (můj otec, děd, praděd atd. až k nejstaršímu dohledanému mužskému předkovi), můžeme k tomuto ověření správnosti rodokmenu použít chromozom Y. Chromozom Y se totiž dědí výlučně v linii z otce na syna (stejně jako příjmení v naší kultuře), a to stále stejně již po tisíce let. V tomto dlouhém časovém rámci navíc dochází k postupnému hromadění malých změn v sekvenci chromozomu Y, kterým říkáme mutace, ty se pak přenášejí vždy dále, z otců na syny a na jejich syny... A protože uběhlo už mnoho času od doby, co chromozom Y vznikl, nahromadila si každá otcovská linie své vlastní, unikátní mutace. Jejich přečtením můžeme každý chromozom Y charakterizovat a zařadit jej do „hlavních rodin“, kterým říkáme haploskupiny. Podrobnější analýzou dokonce můžeme zjistit, do které podskupiny v rámci haploskupiny náš chromozom Y spadá. Nejlepší možnost, jak si nechat testovat svůj chromozom Y, představuje v současné době analýza u společnosti FamilyTreeDNA (FTDNA). FTDNA nabízí několik úrovní testů chromozomu Y a pro naše účely je vhodný jakýkoliv z nich (optimální volbou je nejdražší ale také nejpodrobnější test Big Y-700).
A jak si tedy pomocí těchto vědomostí a chromozomu Y ověřit správnost našeho rodokmenu? Je to vlastně poměrně jednoduché. Dnes má rodina většinou dvě děti a výjimkou nejsou ani rodiny pouze s jedním potomkem. Rodiny našich předků v minulosti ale byly velmi početné a přesně toho lze využít pro náš účel. Ideální případ je, když náš nejstarší známý předek měl alespoň dva syny a tito synové dali vzniknout otcovským liniím, které přetrvaly do současnosti. Nejjednodušší to bude vysvětlit na obrázku:
Dejme tomu, že studiem archivních materiálů se vám podařilo sestavit pětigenerační rodokmen vašeho rodu. Předpokládejme, že jste muž a vaši pozici v rodokmenu ukazuje černá šipka (čtverec značí muže, kruh ženu). Z rodokmenu vidíme, že váš nejstarší mužský předek měl s manželkou celkem šest dětí, z nichž pět zanechalo potomky až do současné doby. Čtyři z těchto potomků vašeho nejstaršího předka byli muži a u třech z nich se mužská linie zachovala až do současnosti, tedy do stejné generace, ke které se řadíte i vy (vzhledem k vám jsou tito muži ve vztahu 3. bratranců).
- Řekněme, že si chcete ověřit, že vaše otcovská linie je správně vyhledaná, a tedy že váš nejstarší přímý mužský předek je opravdu osobou nalezenou v archivních materiálech a současně i vaším opravdovým biologickým předkem. Toto lze provést s využitím testu chromozomu Y. První test provedete sobě samému, čímž zjistíte, do jaké haploskupiny se váš chromozom Y řadí. K provedení druhého testu máte několik možností. V tomto případě se jeví jako optimální otestovat mužského potomka nejmladšího syna vašeho nejstaršího předka (označen hvězdičkou). Protože je tento potomek o generaci starší než vy, začínáme s testováním právě u něj (nikdo sice neví co bude zítra, ale je vyšší pravděpodobnost, že tento váš starší příbuzný zemře dříve, než mladší členové rodu). Za předpokladu, že jsou všichni muži synové svých otců, mají také stejný (lépe řečeno velmi podobný) chromozom Y (otcovské linie předků vás a vašeho testovaného příbuzného jsou označeny červenou barvou). Pokud výsledek testu potvrdí stejnou haploskupinu chromozomu Y jako je vaše s vysokou mírou shody testovaných markerů, tak máte potvrzené, že váš nejstarší dohledaný mužský předek je opravdu správně dohledaný, a i biologicky vše sedí, tak jak má.
- Řekněme, že po čase vás začne zajímat, jestli také další otcovské linie v rodokmenu jsou vyhledané správně a biologicky vše souhlasí. V tom případě můžete testovat další muže, kteří jsou členy těchto linií a porovnávat mezi sebou výsledky testování chromozomu Y. Zde se k testu nabízí dva kandidáti – nejstarší syn vašeho nejstaršího předka měl dva syny z nich vy jste potomkem mladšího z nich. Žije ale ještě další potomek (označený křížkem), jehož testování je možné ověřit si jeho linii, která se odděluje od vaší linie ne u nejstaršího předka, ale u jeho nejstaršího syna. Jako vhodný kandidát k testu se dále nabízí další žijící potomek přímé mužské linie třetího syna vašeho nestaršího předka (označen dvojitým křížkem). Pokud by tato osoba z jakéhokoliv důvodu testování odmítla, je možné otestovat jeho otce, případně jeho strýce, kteří mají oba také chromozom Y, který nás zajímá.
- U dalších linií si správnost rodokmenu pomocí testování chromozomu Y neověříme, protože přímá mužská linie u nich byla přerušená – tito lidé jsou potomky dcery nejstaršího předka a nebo se přímá otcovská linie nedožila současnosti. Přesto stále existuje možnost, jak si ověřit správnost těchto linií pomocí testování tzv. autozomální DNA. Tomuto tématu se budeme věnovat v jiném příspěvku.
Každý rodokmen je unikátní a každý badatel se snaží nalézt odpovědi na různé otázky. Testování chromozomu Y nám může zodpovědět spoustu z těchto otázek, pokud jej použijeme správně.