To tak jednou otevřete poštu a tam ručně psaný dopis z Michiganu v USA.
Píše paní, které známí pomohli udělat si DNA test. Sama nemá počítač ani Internet, tak je odkázaná na klasickou poštu a vzkazy předané přes přátele. Je jí přes 80 a trvala na tom, že nám musí napsat osobně. Do té doby jsme si vyměnili zprostředkovaně jen základní informace. Kéž by takhle reagovali i ti lidé, co mají odpověď díky Internetu mnohem jednodušší, ale z nejrůznějších důvodů prostě neodpovídají...
Jediné, co mě trochu mrzí, že se zdá, že příbuznost s mou ženou a její maminkou (obě s ní sdílí veliký 60cM segment potvrzený i na GEDmatchi) bude přes nějakého neznámého otce, obce jsou stejné, ale rodiny odlišné. No i tak jsem mohl paní poslat aspoň pár informací o jejích dohledaných předcích z Domažlicka a oplatit jí laskavost. Pro mě velmi netradičně, klasickým dopisem, aby jí to vůbec dorazilo.
O několik týdnů později mi přišla další odpověď. Paní byla nadšená a poslala i fotku své rodiny a vše co znala o svých předcích. To potvrdilo dříve zjištěné věci, že společného předka se nám asi najít nepovede. I tak to ale byla jedna z nejmilejších shod, co jsem přes genetickou genealogii poznal.